|
| |
|
|
Připravenost předškolních pedagogů na integraci/inkluzi dětí s mentální retardací
SKALOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce s názvem Připravenost předškolních pedagogů na integraci/inkluzi dětí s mentální retardací je ve své teoretické části rozdělena na tři hlavní kapitoly. První kapitola shrnuje poznatky o osobnosti dětí s mentální retardací. Druhá kapitola se věnuje výchově a vzdělávání dětí s mentální retardací a podrobněji přibližuje historické souvislosti v této oblasti. Poslední třetí kapitola teoretické části vysvětluje pojmy integrace a inkluze. Praktická část zobrazuje výsledky výzkumného šetření. Snažila jsem se zjistit, jestli se učitelé v běžných mateřských školách cítí být připraveni na inkluzi dětí s mentální retardací. Pro praktickou část jsem zvolila kvalitativní šetření. Pro sběr dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory.
|
|
|
Výchova a vzdělávání dětí s autismem
Čížkovská, Lucie ; Počtová, Lenka (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Tématem bakalářské práce je výchova a vzdělávání dětí s autismem. Text je rozdělen celkem do pěti částí. První kapitola se věnuje především diagnostice. Jsou zde uvedeny druhy poruch autistického spektra a možné přidružené poruchy. Dále zde popisuji typické projevy autismu v oblasti sociální interakce, komunikace, představivosti a dalších. Následující kapitola se zabývá možnými způsoby léčby autismu a různými vzdělávacími metodami, jako jsou TEACCH program či aplikovaná behaviorální analýza. Třetí část práce pojednává o možnostech výchovy a vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra. Tato rozsáhlá kapitola informuje o typech školních zařízení pro děti s autismem a o důležitosti speciálního pedagoga a asistenta pedagoga. Také přináší pohled na rodinu dítěte s autismem a různé výchovné strategie užívané v domácím prostředí. Čtvrtá kapitola informuje o organizacích pomáhajících dětem s autismem. Poslední část práce je věnována kazuistice chlapce, který navštěvuje v mateřské škole speciální třídu pro děti se zdravotním postižením.
|
|
|
Lateralita jako pedagogický problém
OBSELKOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na vzdělávání dětí v mateřské škole a žáků na počátku školní docházky s přihlédnutím na jejich lateralitu. Práce zjišťuje, jaké činnosti ve škole jsou nejvíce ovlivněny lateralitou dětí a v čem spočívá největší pedagogický problém související s lateralitou. Teoretická část této práce přináší základní informace o problematice laterality a vzdělávání. Nejdříve je vysvětlen samotný pojem lateralita z hlediska etymologie a poté je rozebráno členění laterality. Dále je popsán vzájemný vztah laterality a cerebrální dominance, vývoj laterality a rovněž proces jejího diagnostikování, včetně výpočtu tzv. kvocientu pravorukosti a stanovení jednotlivých druhů, stupňů a typů laterality. Práce také uvádí pojem pravoruká společnost, možné důvody jejího vzniku a její historický vývoj. Následně se práce zabývá vzděláváním dětí v předškolním a mladším školním věku, a proto je nejprve vymezena charakteristika daného období dětského vývoje a poté je popsáno samotné vzdělávání pravorukých i levorukých dětí. V souvislosti s vymezeným cílem práce je podrobněji rozebrána výuka psaní u žáků, její zásady, možné využívané metody, jednotlivé fáze výuky a zmíněno je rovněž i nové písmo Comenia Script a odlišnosti výuky psaní v alternativních školách. Práce též popisuje specifika výuky psaní u leváků. Cílem empirické části této práce bylo zjistit, jak je realizována výchova, výuka a metodika rozvoje grafomotoriky a psaní u dětí v mateřských školách a na počátku školní docházky s přihlédnutím na lateralitu dětí. K tomuto šetření byly stanoveny tři výzkumné otázky. Otázka č. 1: Jak probíhá rozvoj grafomotoriky a výuka psaní pravorukých a levorukých dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky? Otz. č. 2: Jakou úlohu přisuzují metodice a didaktice rozvoje grafomotoriky a psaní učitelé mateřských a základních škol? Otz. č. 3: Jakých výsledků v počátečním psaní dosahují pravorucí a levorucí žáci? Pro realizaci praktické části práce byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu. K získání potřebných dat byl použit test laterality a dále technika strukturovaného pozorování a polostandardizovaného rozhovoru. Výzkum probíhal ve školním roce 2013/2014 na třech školách ve městě Světlá nad Sázavou. Výzkumu se účastnilo 54 dětí v mateřské škole, 51 žáků v základních školách a 7 učitelů. Výsledky práce přinášejí zpracovaná data ze všech použitých technik výzkumu a poskytují tak informace o funkční lateralitě respondentů a rovněž o tom, jak probíhá vzdělávání pravorukých i levorukých dětí v předškolním a mladším školním věku. Z výsledků výzkumu vyplývá, že v populaci převažuje počet praváků nad leváky a také se výzkumem potvrzují názory odborníků o vývoji laterality u dětí. Výzkum rovněž přináší poznatky o důležitosti výuky pracovních návyků u dětí a žáků, jež napomáhají k lepšímu psaní, a které žáci nemají ještě ani v prvním ročníku plně zafixované. V neposlední řadě výzkum též popisuje průběh výuky psaní v prvním ročníku daných základních škol, který se v jednotlivých třídách nejvíce odlišuje ve způsobu psaní leváků, kdy 2 učitelky akceptují tzv. horní způsob psaní a jedna učitelka vyučuje žáky psát pouze dolním způsobem. Z rozhovorů s učitelkami rovněž vyplývá, že ve všech třídách dosahují leváci i praváci srovnatelných výsledků v psaní. Rozhovory též přináší názory učitelů na nové písmo Comenia Script. Tato práce přináší poznatky o vzdělávání pravorukých i levorukých dětí a žáků ve vybraných mateřských a základních školách. Výsledky mohou být použity jako náměty do diskuze k otázkám metodiky a didaktiky psaní s přihlédnutím na lateralitu žáků.
|
|
|
Životní styl člověka se zdravotním postižením
KOSTLIVÁ, Hana
Práce s názvem "Životní styl člověka se zdravotním postižením" se zabývá kvalitou života a má za cíl zmapovat možné rozdíly v subjektivním vnímání kvality života zrakově postižených jedinců a jedinců bez tohoto postižení. Zrakové postižení přináší v různých životních oblastech řadu obtíží. Mezi nejzávažnější patří poznávání okolního světa, manipulace s předměty, pohyb v prostoru, ale také snížení možnosti získat zaměstnání a sociální izolace. Každý však pojem kvality života prezentuje jiným způsobem a to na základě rozdílnosti hodnot a potřeb, které člověk uznává. V teoretické části práce se zabývám pojmoslovím zrakového postižení, anatomií a fyziologií zrakového orgánu, typy zrakových vad. Popisuji charakteristiky jednotlivých skupin zrakově postižených osob, jejich pracovních uplatnění a uvádím možnosti využití kompenzačních pomůcek. V neposlední řadě se zmiňuji o kvalitě života těchto osob s výše uvedeným handicapem. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování zjišťovala, jak osoby se zrakovým postižením a osoby bez tohoto postižení vnímají kvalitu svého života, zdraví a zbývající oblasti života. Dílčím cílem bylo porovnat kvalitu života těchto dvou sledovaných skupin. Díky informacím, získaných jak od osob se zrakovým postižením, tak od osob bez zrakové vady, mohla být pozornost věnována možným změnám v názorech obou sledovaných skupin a tak provedena komparativní analýza sběru dat. Výzkum byl prováděn v Blatné, ve Strakonicích, v Českých Budějovicích a v Praze. Pro zjištění informací jsem zvolila techniku dotazníků, tedy kvantitativní výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven z 31, tj. 56 % respondentů bez zrakové vady a druhý soubor z 24, tj. 44 % respondentů, kteří mají zjištěný typ zrakového postižení. Výsledky výzkumu byly zpracovány v grafech. Na základě výzkumu jsem zjistila, že není rozdíl mezi kvalitou života zrakově postižených a kvalitou života jedinců bez tohoto postižení. Spokojenost v konkrétních oblastech života, tj. zdraví, vztahů, volného času, sociální, profesní a finanční se mezi sledovanými skupinami neliší. Ukázalo se, že respondenti jsou nejvíce spokojeni v oblasti volného času a vztahů, naopak nespokojeni v oblasti zdraví a financí.
|
host ::
RSS.